Mapy na kachličkách v koupelně zničí citron, vodní kámen v rychlovarné konvici octová voda, radí chemik
Pitná voda, kterou v České republice pijeme, je voda mrtvá, říká Martin Šeda, který vede katedru aplikované chemie Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vodu živou bychom prý my, moderní lidé, už ani nezvládli. Náš organismus odvykl styku s nejrůznějšími mikroorganismy, které přírodní vody obývají, proto pro dlouhodobé požívání potřebujeme vodu upravenou.
V úpravnách se voda z přírodních zdrojů čistí a desinfikuje, ve vodárnách se navíc chlóruje, aby se zamezilo kontaminaci bakteriemi z vodovodního řadu. Je-li to potřeba, doplňuje se naše kohoutková voda i o některé minerály, protože čistá H2O by nám nejenom nechutnala, ale ani by našemu tělu nic nepřinášela.
I upravená voda je ale lokalitu od lokality jiná. Ta jihočeská je podle Martina Šedy poměrně měkká. Z toho vyplývá i několik praktických rad pro domácnosti.
Praní v tvrdé vodě chce víc prášku
„Je dokázané analýzami, že v jižních Čechách máme vodu velice měkkou, oproti jiným částem republiky je to nesrovnatelné. Pokud byste prali někde, kde mají vodu opravdu tvrdou, museli byste použít více prášku, tak jak je to uvedeno na etiketě. Platí, že čím tvrdší voda, tím hůř se v ní pere a tím větší dělá mapy, fleky a bílý povlak na spotřebičích.“
Na bílé mapy cokoli kyselého
A co s takovými mapami od vody například na kachličkách v koupelně? „Ve většině případů postačí mírně kyselá látka jako například citron, kyselina citronová nebo ocet. Rozhodně nepoužívejte sodu nebo něco zásaditého. To, co vodní kámen nemá rád, je právě kyselost, zvlášť na počátku svého vzniku. Cokoli kyselého jej rozpouští,“ konstatuje vědec.
Bílého povlaku na sanitární keramice a nerezu se tedy podle Martina Šedy můžeme jednoduše zbavit. „Stačí nanést ocet, citronovou šťávu nebo roztok kyseliny citronové, kterou si koupíme v potravinách nebo v drogerii a rozmícháme ve vodě. Čím starší a silnější je povlak, tím více pokusů budeme potřebovat, ale nebojte se, ono to nakonec pustí,“ usmívá se.
Voda z vlastních zdrojů může být jiná
Voda z jihočeských zdrojů, která prošla úpravnami vod, je tedy měkká, mnoho kamene netvoří a dobře se v ní pere. Jinak tomu ale může být u vody z vlastních vrtů a studen. „Záleží to na tom, z jakého je voda zdroje, z jakého pochází podloží, odkud se do studny či vrtu dostala. Když voda protéká horninami, tak se obohacuje o minerály, jako je vápník a hořčík, tedy látky, které tvrdost vody zvyšují. Takže je potřeba nechat si zhotovit rozbor,“ vysvětluje chemik
Tvrdá voda zanese pračku i bojler
„Tvrdou vodu poznáme i na spotřebičích – právě podle povlaku. Záleží i na tom, v jaké teplotě hru s tvrdostí vody hrajeme. Třeba na bojleru a topných tělesech to bude úplně něco jiného než na studené vodovodní baterii,“ uvádí Martin Šeda.
„Minerály se vysrážejí v podobě vodního kamene zejména tam, kde je těleso teplé, to znamená na mokrých topných tělesech typu žehlička, pračka, myčka a podobně. Ale jak říkám, v jižních Čechách s tvrdostí vody moc problém nemáme, takže když to jednou za čas projedete běžným změkčovačem, tak to úplně postačí,“ líčí.
Ve varné konvici převařte cokoli kyselého
Pro údržbu velkých spotřebičů by v jižních Čechách mělo stačit jednou za rok vyčistění za pomoci běžně dostupné tablety proti vodnímu kameni.
Ve varné konvici zase stačí převařit trochu octové vody a s ní pak vylít i plátky uvolněného nánosu. „Já tedy používám kyselinu citronovou, protože nemám moc rád zápach octa. Ale je to úplně jedno. Velice spolehlivě se tím čistí i vodovodní baterie,“ říká Martin Šeda.
Do žehličky destilovanou vodu
Destilovanou vodu k pití vědec nedoporučuje, nedělala by nám dobře. Žehličce by ji ale naordinoval. „Rozhodně je lepší pro spotřebiče tohoto typu používat vodu destilovanou, protože tím prodloužíte jejich životnost. Když tady v jižních Čechách použijete vodu z kohoutku, tak to tak zlé nebude, ale třeba v Podkrkonoší byste své žehličce ublížili,“ doplňuje.
A co když je voda rezavá? O čem svědčí zápach vody z kohoutku? Pomůže ji převařit? A co udělá s člověkem nízká koncentrace olova nebo rtuti ve vodě, kterou dlouhodobě pije? Celý rozhovor s vědcem Martinem Šedou si poslechněte online.
Související
-
Svetr do mrazáku, spousta levandule, plácačka, sprej. Entomolog radí, jak se zbavit šatních molů
Soužití s drobnými domácími škůdci se nevyhne žádná domácnost. Zatímco potravinového mola si možná přineseme z obchodu v pytlíku s moukou, mravenci si najdou cestu sami.
-
Perte radši třikrát týdně než několikrát za jeden den. Nápor na čistírnu vod je třeba rozložit
Obce, firmy i domácnosti jsou povinné přiměřeným způsobem nakládat se svou odpadní vodou. Větší obce musí mít čistírnu, vesnice často spoléhají na odpovědnost jednotlivců.
-
Levné pivo – ideální biologická zbraň na slimáky. Jak na škůdce bez chemie, radí zahrádkářům vědec
Chemie na zahradě je začarovaný kruh, varuje biolog Jiří Nermuť. Zabije totiž i přirozené nepřátele škůdců a zamoří výpěstky. Jakými přírodními prostředky tedy bojovat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.